„Narození obou dětí byl krásný pocit, plakala jsem štěstím a moc si vážím toho, že jsou zdravé …“ tvrdí charismatická moderátorka, a především maminka dvou dětí, která teď nově dusí politiky každou středu na stránkách deníku DNES.

* PROZRAĎTE NÁM, JAKÝ MÁ VAŠE DCERA REŽIM. V KOLIK VSTÁVÁ A V KOLIK CHODÍ SPÁT?

Teď už je to dobré. Maruška chodí spát kolem deváté večer a budí se mezi sedmou a půl osmou. Když jsem v uplynulém roce dělala tři měsíce Kotel, to jí bylo 5-7 měsíců, tak jsem ji v noci několikrát krmila a ráno vstávala třeba i v šest hodin. Když se na to zpětně podívám, tak nechápu, kde jsem na to brala energii.

* A JAK ČASTO K NÍ VSTÁVÁTE TEĎ?

Párkrát za noc, ale to jí dám jen dudlíka nebo lahvičku s čajem, drží si ji sama v ruce. Musím říct, že jsme doma velmi disciplinovaní a chodíme spát mnohem dřív, než když se Maruška narodila. A každá hodina spánku navíc je potom znát …

* TAKŽE UŽ JE TO S ENERGIÍ LEPŠÍ?

Nejvíc si odpočinu odpoledne o víkendu -Kuba si hraje u sebe v pokojíku, Maruška jde spát a já se můžu na hodinku natáhnout. Dá se říct, že usnu všude tam, kde mě položíte. To dřív nebývalo.

* JAK PŘIJAL SESTŘIČKU VÁŠ OSMILETÝ SYN KUBA?

Moje filozofi e je, že dítě potřebuje zejména potřebuje lásku. Když jsem čekala Marušku, připravovala jsem Kubu na to, že bude mít sestřičku, ale on že bude pro mne pořád to nejdražší na světě. A i po porodu jsem se snažila být první měsíce neustále s ním. Kojila a chovala jsem Marušku u něj v pokojíčku. Chtěla jsem, aby věděl, že o mne nepřišel, a že i teď, když jsou dva, ho miluju pořád stejně. Stálo mne to dost energie, ale zvládli jsme to úplně bezvadně.

* JAKÝ MAJÍ SPOLU VZTAH DNES?

Kuba má svoji sestřičku hrozně rád. Nejradši by ji pořád objímal a pusinkoval. Jenže Maruška je velmi dominantní, svobodomyslná žena, takže občas reaguje tak, že mu dá par ran. Dokonce se hádají o hračky, což je docela legrace. Jeden jak druhý si dokáže prosadit svou.

* JAK JE TO DLOUHO, CO MARUŠKA ZAČALA CHODIT?

Chodí sama od jedenáctého měsíce a zajímavé bylo, když se to učila. Snaží se být ve všem samostatná, a tak nechtěla, abychom jí jakkoli pomáhali. Všichni jsme se báli, jak nás budou bolet záda a ona nás toho ušetřila. Zvládla to sama, samozřejmě s naším dozorem.

* A CO UŽ POVÍDÁ?

Jeden čas na všechno říkala máma a přijde mi, jako kdyby ji to slovo unavilo. Kubovi říká Puba, má panenku Káťu, říká také táta, baba … ale máma z jejího slovníku nějak vymizelo. A tak se těším, až tohle kouzelné slůvko zase uslyším.

* CO NOVÉHO SE V POSLEDNÍ DOBĚ NAUČILA?

Každý den je to něco. Velký posun je ale v tom, že už všemu rozumí. Ví, o čem se mluví, co po ní chcete, má přehled, kde co doma najde - především ve kterém šuplíku jsou sladkosti a ve kterém slané tyčinky. Sama ho sice ještě neotevře, ale má velmi pronikavý hlas a je velmi direktivní, takže jí šuplík vždycky otevřeme.

* VYCHOVÁVÁTE SVÉ DRUHÉ DÍTĚ STEJNĚ JAKO TO PRVNÍ?

Už od narození dělám jednu věc, se kterou většina mých kamarádek maminek nesouhlasí a tvrdí mi, že jsem otrokem svých dětí. Každý den své děti uspávám … Podle mne je první rok dítěte především o důvěře ve svět a v život. Myslím si, že je to pro dítě stresující nechat ho samotné po celém dni ve tmě, nebo ho nechat dlouho plakat. Když jste u něj, tak si dítě uvědomuje, že může něco ovlivňovat, a že může v životě o něčem rozhodovat. Také nemá pocit samoty.

* A CO KDYŽ PAK BUDE MÍT POCIT, ŽE SI VŠECHNO MŮŽE VYKŘIČET?

Na světě považuji dvě věci za nejtěžší. Je to soužití s mužem a výchova dětí. To vás nikdo nenaučí. Všichni chceme dělat obě věci co nejlépe, ale přitom nevíme, jak vypadá právě to nejlepší. Navíc je obojí nevratné. Když zjistíte, že jste udělala chybu, tak to nejde napravit. A to jsem zatím naštěstí nezjistila.

* KOLIK ČASU VÁM TAKOVÉ USPÁVÁNÍ ZABERE?

Každý večer se kolem půl desáté vynořím ze tmy, a teprve v tu chvíli mám volno. To bych šla nejradši spát. Jsem si vědoma, že jsem si na sebe ušila bič, ale člověk se nezmění a já už budu taková. Líbilo by se mi mít tři nebo klidně pět dětí, ale díky mému přístupu už to není v mých silách.

* JAK VÁM S DĚTMI POMÁHÁ PARTNER?

Mně vyhovuje, když jsou role mezi mužem a ženou rozděleny. Muž živí a žena se stará o domácnost, tedy po dobu mateřské. Beru to tak, že já se zase nemusím starat o to, jestli budu mít na pleny. Pro mne je pomoc především, když si Michal (pozn. partner Michal Voráček) s dětmi povídá nebo hraje. Večer stíhá chodit chodit domů včas, a to je pro mne také důležité.

* UVAŽUJETE O SVATBĚ?

Nemám potřebu se vdávat. Zatím mne ta touha nezachvátila. Když máte s někým dítě, tak jste s ním svázána tisíckrát víc, než když máte na svazek papír. V tu chvíli je to pro mne defi nitivní. Už vím, co svatba obnáší a svatební den mi nepřijde nijak přitažlivý. Vstoupit před nějakého neznámého úředníka, který reprezentuje stát a poslouchat, jak cosi recituje… Když se potom chcete rozvést, tak je to právě stát, kdo to komplikuje a ztěžuje nesmyslnou byrokracií. A to i třeba v případě, že ve vztahu trpí děti.

* MLUVÍ Z VÁS ŠPATNÉ ZKUŠENOSTI Z PRVNÍHO MANŽELSTVÍ?

Samozřejmě. Neuměla jsem před Kubou hrát, že se nic neděje - ten nesoulad byl příliš velký a nechtěla jsem, aby se to odráželo na dítěti.

* A CO VAŠEHO SYNA BAVÍ?

Kuba je vášnivý stavitel lega a díky němu už jsem i já expertem. Když něco nepasuje, tak na to jdu analyticky a najdu chybu. Také ho baví číst, za což jsem hrozně ráda a doufám, že mu to vydrží. Když ho zaujme nějaká knížka, tak mu ji vždycky koupím, což u hraček nedělám. V první třídě jsem mu ještě každý večer četla Neználka, Robinsona Cruso, Honzíkovu cestu … Vracela jsem se s ním do svého dětství. No a pak si oblíbil počítač. Kupuju mu takové hry, které jsou i poučné a musí u nich přemýšlet. Vlivu školy a kamarádů člověk ale nezabrání, takže má samozřejmě i Hvězdné války a Indiana Jonese. Na co moc není, to je sport. Teď začal chodit na šachy, tak uvidíme, jak dlouho mu to vydrží. Je ve druhé třídě, takže se u něj všechno zatím dost rychle mění.

* JAKÉ BYLO VAŠE DRUHÉ TĚHOTENSTVÍ?

Já nevím, jak jsou na tom ostatní maminky, ale já nevzpomínám ani na jedno ze svých dvou těhotenství jako na nejkrásnější období v životě ženy, jak se s oblibou říká. Od začátku jsem se vždycky těšila, až porodím. Fakt, že čekáte dítě, je samozřejmě krásný. Ale jinak co se týká průběhu těch devíti měsíců - nepřišla jsem si vůbec přitažlivá, přibrala jsem 19 kg (aniž bych se nějak přejídala), byla jsem lítostivá, cítila jsem se unavená… Hrozně mne štvaly nejrůznější rozhovory se známými osobnostmi, které tvrdily, že ztloustly během těhotenství sedm kilo a cítily se celou dobu úžasně.

* A PŘESTO JSTE TÉMĚŘ CELÉ TĚHOTENSTVÍ PŘIPRAVOVALA KOTEL …

S Kubou jsem byla v druhém měsíci odejita z tehdejší Arény, se slovy abych netraumatizovala svým břichem politiky. S Maruškou jsem pracovala do konce sedmého měsíce. Vyhovovalo mi to, protože příprava na vysílání je především analytická a dá se dělat z domova.

* V ČEM VIDÍTE DŮVOD, ŽE NOVA ZAČÁTKEM ROKU VYSÍLÁNÍ PO SEDMI LETECH UTNULA?

Mám zkušenost, že ať už jsem byla těhotná nebo po porodu, dříve či později jsem přišla o práci. Nebyla jsem tolik ve střehu a leccos mi unikalo. A pak to třeba mohlo působit, že jsem byla vyšachovaná. Ale to, že byl nejsledovanější politický pořad v zemi zrušen půl roku před volbami, je podraz především na voliče.

* CO SE ZMĚNILO PORODEM?

Období po porodu jsem vnímala jako velice zátěžové. Hrozně mi pomohl článek, který jsem četla ještě v porodnici. Stálo tam, že přesto, že se všude publikuje, jak je první rok s miminkem pro rodiče radostný a nádherný, skutečnost je taková, že páry o prvním roce s dítětem raději moc nemluví a jsou rády, když je toto období za nimi. Musím přiznat, že až po roce jsem se začala skutečně cítit ve své kůži. Své děti miluju, je to to nejcennější co mám, ale jsem ráda, že to mám už za sebou!

* CO BYSTE PORADILA MAMINKÁM, KTERÉ MAJÍ PRVNÍ MĚSÍCE S MIMINKEM TEPRVE PŘED SEBOU?

Asi aby jim byl především jejich muž nablízku a byl jim oporou, a to již od chvíle, kdy přijdou do porodnice. Obě děti jsem rodila s komplikacemi císařským řezem a rozhodně nemám pocit, že bych se o něco ochudila. Dříve se o žádných porodních depresích nepsalo a maminky dusily všechno v sobě. Žena se potřebuje v šestinedělí především dostat do pohody, změní se rytmus celé rodiny, a pokud se cítí osamělá a je na všechno sama, už v tu chvíli mohou podle mne vznikat kořeny k různým neshodám a partnerským konfliktům.

FOTO: MARIE VOTAVOVÁ