Klára Sedláčková-Oltová

Herečka Divadla v Dlouhé nám vyprávěla, jak se chystá na mateřství a pár dní na to porodila syna Kristiána. Gratulujeme!

* JAK SE CÍTÍTE V TĚHOTENSTVÍ?

Cítím se - musím to zaťukat -moc dobře. Pokud by to takhle vydrželo, tak by to bylo úplně parádní těhotenství. A to přitom miminko moc nešetřím. První dva měsíce jsem normálně hrála, další dva měsíce jsme chodili po horách, i docela dlouhé túry, a pak jsme přešli rovnou do stěhování. Takže je to docela aktivní těhotenství. Snad je to dobře. Nejsem typ, co by chodil plavat nebo na aerobik, tak mám alespoň dost pohybu. JAKÝ BYL

* VÁŠ PRVNÍ POCIT, KDYŽ JSTE ZJISTILA, ŽE ČEKÁTE MIMINKO?

Zjistila jsem to v květnu a naprosto přesně vím, kdy jsem to řekla manželovi - ten den, co jsme se stali mistry světa v hokeji. Bydleli jsme tehdy ještě v centru, tak jsme se šli projít na Václavák, a tam se slavilo. Manžel se přidal k oslavujícím a já jsem si z něj dělala legraci, že má větší radost z hokeje než z toho, že čeká potomka. Můj první pocit byl moc hezký, tak trochu smíšený. V základě pozitivní, ale zároveň dojímající. A úplně první impulz byl, že to bude holčička. Později už žádný podobný „vhled“ nepřišel.

* VY NECHCETE ZNÁT POHLAVÍ DĚŤÁTKA?

Ne, pokud se pan doktor nepodřekne, tak se to dozvíme až na sále. Říkali jsme si, že to pak budeme vědět hodně dlouho, takže teď můžeme pár měsíců počkat. Okolí to tipuje tak půl na půl.

* ZMĚNILA JSTE COBY TĚHOTNÁ SVOU ŽIVOTOSPRÁVU?

Snažím se, ale chutě se mi moc nezměnily, pořád mi nejvíc chutnají ty moje palačinky a ovocné knedlíky. Snažím se každý den sníst aspoň kousek ovoce a zeleniny, problém mám s mléčnými výrobky, ale to jsem měla odmalička. Vlastně se cítím být v úplně normálním stavu, jen to bříško napovídá stav jiný. Jednu změnu jsem přece jen pozorovala: na začátku těhotenství jsem špatně řídila. Člověk si připadá pořád stejný, ale pomalejší reakce a zhoršení krátkodobé paměti se u mě projevilo za volantem. Myslím si o sobě, že nejsem špatná řidička, ale v prvních dvou měsících těhotenství to vypadalo, že budu muset přestat řídit. Říkala jsem si, že by se kromě nálepky „začátečník“ měla dělat i výstraha „těhotná“.

* PŘIPRAVUJETE SE NĚJAK TEORETICKY NA MATEŘSTVÍ?

Samozřejmě čtu různou literaturu a jsem ráda, že je jí teď tolik k dispozici. Na druhou stranu si myslím - a je mi to potvrzováno mnoha novorodiči - že si člověk může nastudovat, co chce, a pak stejně všechno zapomene a řeší situaci od situace. Takže čtu, ale stejně mám pocit, že nic nevím, neznám a nemám připraveno.

KLÁRA SEDLÁČKOVÁ-OLTOVÁ (29)  

Pochází z Pardubic, vystudovala Divadelní fakultu brněnské JAMU, své první angažmá získala v pražském Divadle v Dlouhé. Zde od té doby vytvořila řadu zajímavých a velmi rozdílných rolí (Stella - Velkolepý paroháč, Beth - Mámení mysli, Rusalka - Kabaret Undine, Charlotta Cordayová - Obrazy z francouzské revoluce, Magráta - Soudné sestry a další). Je členkou originálního pohybového divadla Veselé skoky. Jejím filmovým debutem byla Kytice v režii F. A. Brabce, hrála také v Útěku do Budína a v Románu pro ženy.

* ZMĚNILO TĚHOTENSTVÍ VÁŠ ŽIVOTNÍ RYTMUS? 
 
Změnilo se to, že člověk už najednou není jenom sám za sebe. Nikdy jsem se moc nezabývala životosprávou, ale teď si uvědomuji, že bych měla jíst pravidelně kvůli miminku. Ráno ležím v posteli, už mám hrozný hlad a jindy bych ještě ležela, ale teď přece jen vstanu a dám si něco zdravějšího než normálně. A taky mi mnohem víc vadí zakouřené prostředí. Ráda bych třeba poseděla v divadelním klubu, ale za půl hodiny si uvědomím, že se vlastně trápím a už ani neposlouchám, co kdo říká.
Mám svou práci velmi ráda, a kdybych si měla vybrat znovu, šla bych do toho zase. Jsem sice dost pohodlná, ale když se překonám, tak se mi to vrací. A když se nepřekonám, tak se necítím dobře. Práce je pro mou seberealizaci opravdu důležitá, ale teď jsem mnohem raději večer doma nebo se ráda jdu na svoje představení jenom podívat.

* JAKÉ TO JE, VIDĚT SVÉ PŘEDSTAVENÍ JAKO DIVÁK?

Zvláštní. Člověku se zasteskne, vlastně by na to jeviště nejraději vběhl, ale není to tak, že bych se nějak trápila. Zajímavé je, že člověk má úplně zkreslenou představu o tom, co je, nebo není v té které situaci vidět.

* ROZHODOVALA JSTE SE, JESTLI DÁTE PŘEDNOST PRÁCI, NEBO RODINĚ?

Ano i ne. Nikdy jsem neuvažovala o tom, že bych v rámci kariéry dítě neměla.
Vždycky jsem děti chtěla, jsem z moc hezké rodiny a můj manžel taky, jsme oba rodinné typy. Ale na druhou stranu manžel studoval, já jsem byla hodně vytížená v divadle, takže chvíli trvalo, než se nám to nějak sešlo. Nechtěla jsem přijít s mateřskou brzy po vstupu do angažmá, teď mám za sebou sedm let poctivého hraní, a myslím, že i věk mám tak akorát.

* A KDY SE NA JEVIŠTĚ VRÁTÍTE?

Jediné, co zatím vím, je to, že na mě čekají dvě inscenace v Divadle v Dlouhé - Soudné sestry a Hrdina západu. Ty nebyly přezkoušeny, což bylo pro mě moc hezké. Do těchto titulů budu muset nastoupit co nejdřív. Moje ostatní role jsou teď alternované a zatím vůbec nedokážu odhadnout, jak se budu cítit. Totéž se týká případného dalšího zkoušení nových inscenací.

* ČEKÁ VÁS NĚCO VE FILMU A V TELEVIZI?

Vypadá to, že se bude točit pokračování seriálu Hop nebo trop, dokonce ho zatím posunuli z června na srpen, což se mi hodí. Na to se moc těším, protože to bylo velmi příjemné natáčení s fajn lidmi. Taky se momentálně účastním užšího výběru kamerových zkoušek na film pana režiséra Jakubiska o čachtické paní, tak uvidíme …

* MYSLÍTE, ŽE JE VE VAŠÍ PROFESI SLOŽITĚJŠÍ SKLOUBIT RODINU A PRÁCI?

Dřív jsem si to myslela, hlavně proto, že jiné maminky bývají večer doma. Na druhou stranu, pokud se matka-herečka rozhodne nezkoušet, tak může mít celý den volno. A je-li manžel ochoten pomáhat, pak se večer můžou vystřídat. Mně se o tom ale těžko mluví, protože to je pustá teorie a tvrdou praxi poznám zanedlouho.

FOTO: LUBOŠ WIŠNIEWSKI

 

24.2.2006 | Karola Štěpánová

Nejčtenější články