Pásový opar - zabraňte množení viru

Pásový opar - zabraňte množení viru

V případě, že dojde k výsevu puchýřků na bolestivém místě, je diagnóza potvrzena. Pak nezbývá nic jiného než navštívit lékaře. Pásový opar nelze považovat za „lapálii“, se kterou si tělo poradí samo. Není li správně léčen, mohou nastat komplikace nebo i trvalé následky.

VYSOCE INFEKČNÍ VIRUS

Pásový opar (latinsky herpes zoster) je virové onemocnění, které vyvolává virus Varicella zoster. Virus je vysoce infekční a šíří se vzdušnou cestou. Oproti jiným virům má jednu zvláštnost – za určitých podmínek dokáže způsobit dvě odlišná onemocnění. Vyskytne-li se v dětském kolektivu, vyvolá u dětí, které do té doby nepřišly s virem do styku, plané neštovice. Přijde li do kontaktu s virem Varicella zoster člověk, který již plané neštovice prodělal, může se stát, že onemocní pásovým oparem. Dochází k tomu zpravidla v případech, kdy nemá dostatečně vysokou hladinu vytvořených protilátek po prodělaných planých neštovicích. Svou roli při vzniku pásového oparu mohou hrát také jiná závažná chronická onemocnění, která oslabují schopnost imunitního systému bránit se proti infekčním nákazám. Jsou to například stavy po těžkém průběhu chřipky či po zápalu plic.

PRŮBĚH NEMOCI

Onemocnění virem Varicella zoster může mít různý začátek. Pacienti většinou uvádějí příznaky, které jsou typické například pro chřipku. V první fázi nemoci přichází malátnost a celková únava organismu, doprovázená mírnými teplotami nebo horečkou. V krátké době se objeví bolestivé místo ve tvaru pásu, na němž se pak vytvoří typická vyrážka v podobě puchýřků, obsahujících čirou tekutinu.

PROČ JE OPAR „PÁSOVÝ“

Opar ve formě vyrážky má vždy charakteristický tvar pruhu. Je to způsobeno tím, že virus napadá nervové uzliny v míše. Tyto uzliny se nacházejí na úrovni jednotlivých obratlů páteře a vycházejí z nich nervová vlákna, přenášející vzruchy do periferních částí těla. Vznikne-li tedy virový zánět nervového vlákna, objeví se typická vyrážka a bolest v místech, kudy nerv probíhá.

Pásový opar postihuje většinou jen jednu polovinu těla, nejčastěji se vyskytuje v oblasti hrudní páteře, v okolí některého ze žeber, v bederní oblasti anebo v oblasti šíje a ramen. Objevují se i případy výsevu pásového oparu v obličeji, kdy bývá zasaženo i oko.

JAK SE PÁSOVÝ OPAR LÉČÍ

Objeví-li se u pacienta příznaky, které svědčí pro vznik pásového oparu, je nutné obrátit se co nejdříve na lékaře. Protože se jedná o virové infekční onemocnění, je bezpodmínečně nutné množení viru v organismu zastavit. Za tímto účelem jsou po dobu deseti až čtrnácti dnů podávány antivirové preparáty. Trpí-li pacient úpornými bolestmi, lékař zpravidla předepisuje léky, které je tlumí.

Nepříjemné kožní projevy lze ošetřit speciálními přípravky na bázi pudrů nebo tinktur. Tyto přípravky puchýřky vysušují a zároveň ničí i choroboplodné zárodky, které jsou obsaženy v sekretu puchýřků. Pudry zároveň mírní i svědění v místech vyrážky. Aby se pásový opar dobře zahojil, je důležité, aby pacient dodržoval klid na lůžku alespoň v prvních dnech nemoci. Postižená místa by měla být v suchu a v teple. I po vymizení vyrážky by se měl pacient vyvarovat větší tělesné i duševní zátěže, aby se organismus mohl zregenerovat. Pro posílení obranyschopnosti je vhodný zvýšený příjem vitaminu C ve formě tabletek.

MOHOU NASTAT KOMPLIKACE

U těžších forem pásového oparu nebo při nesprávné léčbě mohou vzniknout komplikace. V ojedinělých případech se mohou na pokožce vytvořit menší či větší jizvičky jako důsledek hojení infikovaných puchýřků. Častěji si však pacienti stěžují na přetrvávání bolestí, mravenčení nebo nepříjemného píchání v místě, které bylo infekcí zasaženo.

Závažnější problémy mohou nastat také v případě postižení části obličeje a oka. Pásový opar může zkomplikovat zdravotní stav pacientů, kteří mají silně oslabenou obranyschopnost organismu.

Vážně může být ohrožen stav pacientů s onkologickou diagnózou a HIV-pozitivních osob. Pásový opar představuje určité riziko i pro diabetiky. Zasáhne-li virová infekce tyto pacienty, bývají zpravidla léčeni v nemocničních zařízeních. Toto nepříjemné onemocnění lze v krátké době vyléčit pomocí moderních antivirových preparátů. Je však třeba, aby se pacient dostavil k lékaři včas a dbal jeho pokynů.

14.9.2007 | PhDr. Marcela Svěráková