Ti, kteří už roky marně hubnou, ten pocit znají: něco je špatně. Ale co? Zeptali jsme se trenérky, psycholožky a výživového poradce na to, co jsou nejčastější chyby při hubnutí.

OČIMA FITNESS TRENÉRKY

PTALI JSME SE: Kateřiny Franzové, fitness trenérky Solárium a fitness BBC Praha, www.fitnessbbc.cz

ZANEDBANÉ ROZCVIČENÍ

Lidé často vynechávají rozcvičení a strečink, čímž zbytečně zvyšují riziko zranění. Posilováním se svaly zkracují, stávají se pomalejší a ztuhlejší. Přitom stačí 10 minut na aerobním trenažéru (rotopedu, běžeckém pásu,...)!

ŠPATNÉ DÝCHÁNÍ

Člověk, který cvičit začíná a nemá trenéra, dýchá opačně nebo nedýchá vůbec. Organismus potřebuje ale pro svůj výkon kyslík. A jak je to správně? Nádech přichází ve fázi uvolňovací a výdech ve fázi pracovní.

CVIČENÍ S NESPRÁVNÝMI ZÁTĚŽEMI

Ženy ze všech stran slyší: „Cvičte s malou zátěží, nebo vám porostou svaly.“ A já je musím uklidňovat a vysvětlovat složitost růstu jejich svalů a fakt, že při úpravě stravy a přiměřené aerobní aktivitě svaly posilováním se zátěží pouze získají tvar! Cvičení s příliš vysokou zátěží vídám zase u mužů. Zejména začátečníci se snaží co nejrychleji cvičit s váhami srovnatelnými se zátěžemi zkušených cvičenců, a pak riskují přetrénování.

NEPŘESNÉ PROVÁDĚNÍ CVIKŮ

Řada začátečníků přichází do posilovny s různými dysbalancemi svalů. Ty se při nesprávném cvičení jenom prohlubují a umocňují. Striktní pohyb také více stimuluje procvičované svalstvo, které lépe reaguje na zátěž, a tudíž se zpevňuje. Cvičení břišních svalů může být příkladem. Švihovým pohybem se aktivují především ohybače kyčle, přičemž břišní svaly hrají až ,,druhé housle“.

NEVHODNÁ STAVBA TRÉNINKU

Skladba tréninku závisí na potřebách, možnostech a cílech cvičení jedince. Základem u začátečníků je procvičení všech svalových partií těla v jedné tréninkové dávce směrem od centra k periferiím těla. Neinformovaný člověk však chaoticky přebíhá od jednoho stanoviště ke druhému a takový trénink je v podstatě k ničemu.

OČIMA PSYCHOLOŽKY

PTALI JSME SE: PhDr. Zdeňky Sládečkové, psycholožky a zakladatelky Klubu Diana, www.klubdiana.cz

VROZENÁ PSYCHICKÁ VÝBAVA ČLOVĚKA

Ne všichni hubnoucí na začátku redukčního snažení vědí o své psychické touze po slasti. Ta nás žene nejen k bažení po exotické dovolené, ale i do cukrárny či lahůdkářství a přitahuje nás k potravě s větším zážitkovým nábojem. Je to jako při volbě partnera: nádherné milování a svíčková na smetaně jsou přitažlivější než impotent servírující kapustu.

EXISTENCIÁLNÍ ÚZKOST

Strach ze strádání brzdí naše kroky k redukčnímu systému. Laikům naskakuje husí kůže už ze slova „redukční“, tedy zredukovaný, omezený. To, že sice na jedné straně trochu tuku z jídelníčku ubereme, ale na druhé straně velmi mnoho jídla přidáme, naše populace ještě nezaznamenala...

TOUHA PO ZÁZRAKU

V každém člověku zůstává po celý život trochu dítěte, a tak věříme, že právě my vyhrajeme miliony v loterii. A stejně tak chceme věřit, že právě nám se podaří objevit kouzelnou hůlku, náramek, koktejl či pilulku, která přes noc rozpustí faldíky a vytvaruje naši postavu!

NÍZKÉ SEBEVĚDOMÍ

Protože si sebe nedokážeme dostatečně vážit, je hodnota našeho života, našeho JÁ, tedy nás samotných, v našich očích velmi nízká. Platí obecně, že pro toho jedince, kterého si málo vážím, jsem ochoten se obětovat méně. Pro své dítě mnohdy maminky snadno podstoupí těžké bitvy. Ale pro sebe samotné při hubnutí?

LENOST

Náš pohodlný a technickými vynálezy vylepšený život nás nevede v průběhu dětství k utužování takových vlastností, jako je vytrvalost či systematičnost. Vypadají zbytečně až do chvíle, kdy si zvolíme cíl, kterého musíme dosáhnout postupně a vlastními silami. Pak i hubnutí uzavřeme často větou: „Já nemám silnou vůli.“ A v klidu si jdeme dát kafíčko s dortem, protože když něco nemáme, tak s tím přece nemůžeme vůbec nic dělat! My lidé jsme lenošiví, neochotní učit se nové věci, a velmi neradi přiznáváme, že děláme chyby. Ale bez toho, že si je uvědomíte, nezvládnete práci, vztahy, ba ani hubnutí. Protože právě v tom všem vám ty nepřiznané a opakované chyby překážejí.

OČIMA VÝŽIVOVÉHO PORADCE

PTALI JSME SE: Ing. Petra Havlíčka, výživového poradce, www.petrhavlicek.cz

ŠPATNÝ PŘÍSTUP

Dokud lidé nepochopí, že zbavit se nadváhy obnáší změnu životního stylu, nemají šanci ve své cestě za lepší postavou uspět. Musejí být připravení na řadu změn, zařazení pohybu i přiměřené relaxace, minimalizaci stresu... A to bohužel často nejsou.

ZDEVASTOVANÉ TĚLO

Pokud kdokoli dlouhé roky trápí organismus nízkoenergetickými dietami, musí počítat s následky. Hubnutí bude drhnout, metabolismus stávkovat, tukové zásoby se zvyšovat a potrvá roky, než se všechno stabilizuje, protože na to je třeba obrovská dávka trpělivosti a odhodlání, což bývá kritické.

POČÍTÁNÍ KALORIÍ

Soustředění se na hlídání počtu kalorií často hubnoucí odvede od toho, co je daleko důležitější: sledování skladby jídelníčku! A přitom je přece logicky důležitější vědět, jestli jste tělu dodali všechny potřebné živiny, bez nichž není schopné fungovat správně, tedy ani hubnout, než mít přehled a jistotu, že jste nepřekročili určitý povolený energetický příjem. Ten je mimochodem u každého individuální, což už také ví jen málokdo...

NEŘEŠENÍ SKUTEČNÉHO PROBLÉMU

Nadváha, ale i podváha často nebývají tím pravým problémem, který je třeba řešit. Bývají to psychické potíže, zdravotní komplikace, a proto je třeba se dopředu ujistit, v čem je potíž. A to sami, bez odborníků, prakticky nikdo nezvládne.

PROBLÉMOVÝ ALKOHOL

Chybu dělá i ten, kdo nepovažuje za problematickou složku svého „jídelníčku“ alkohol. A takových je mezi hubnoucími bohužel stále mnoho. Přitom alkohol je rozhodně vysokoenergetická pochutina, která výrazně rozkolísává správný příjem energie. Jedna sklenička kvalitního suchého vína jednou za týden či dva, to je maximum. Jinak nemůžete počítat s váhovým úbytkem...