Paris Hilton, Lindsay Lohan, Mischa Barton – všechny tyhle ženy ve světě showbyznysu už mnohé dokázaly, přesto se těší výjimečně pochybné pověsti. Co je na nich tak zajímavého a proč jejich tváře neustále plní první stránky novin?

Paris Hilton- Přestože je dědičce hotelové sítě teprve osmadvacet let, o jejím životě už vyšla kniha Život na hraně. Snad alespoň zde na ní zůstane nit suchá, protože jinak se o této oblíbenkyni bulváru píše jenom negativně. Jméno Paris Hilton je totiž spojeno s mnoha skandály – například s řízením v opilosti nebo s videonahrávkou, na níž je zachycena při sexu s Rickem Solomonem.

Všechny tři totiž mají své problémy, a to je téma, které táhne. Běžného čtenáře nezaujme článek o hvězdě, která žije spokojeným životem a na jejíž tváři je častým hostem úsměv. Místo toho nás téměř magicky přitahují zprávy o těch, kteří mají problémy s alkoholem nebo se potýkají se závislostí na drogách. Proč zrovna tyhle zprávy budí pozornost, zatímco ty pozitivní ponecháváme téměř bez povšimnutí? Proč toužíme pod lupou zkoumat osudy žen, které se ocitly v těžkých životních situacích?

Posedlost celebritami

Kvůli profesionálním i amatérským paparazzi je prakticky nemožné, aby soukromí hvězd bylo opravdu jejich soukromou věcí, a tak některé situace nebo problémy, které by dříve bylo možné jednoduše ututlat, dnes obletí svět rekordní rychlostí, takže o nich všichni vědí a také je všichni mohou kritizovat. Vždyť platí, že každý jen trochu lepší mobilní telefon má zabudovaný kvalitní fotoaparát, tudíž pořídit slušnou fotku celebrity v indiskrétní situaci není žádný problém. Stačí být ve správný čas na správném místě. A pak už je jen otázkou několika málo okamžiků, než se fotografie objeví na nějakém tom „drbacím“ serveru na internetu.

Mischa Barton - Opilosti za volantem a jiným alkoholovým excesům se stejně jako Paris Hilton nevyhnula ani Mischa Barton. Kromě toho (a svého hereckého talentu samozřejmě) se „proslavila“ svými váhovými výkyvy, kdy se v různých časových intervalech potácí mezi anorektičkou a baculkou, a také tím, že se nedávno psychicky zhroutila. Rodiče jí zavolali sanitku a Mischa skončila v psychiatrické léčebně.

Média přímo lační po takových příbězích slavných a téměř číhají na situace, při nichž mohou celebrity ukázat ne ve výsluní zářících reflektorů, ale padlé, vysílené a zlomené. To proto, že takové zprávy zvyšují prodeje – lidé je chtějí, a tak jim je média servírují. Došlo k posunu ve vnímání zpravodajství. Místo toho, aby se sdělovací prostředky věnovaly seriózní novinařině, byly na důležité informace povýšeny klepy o celebritách různé úrovně. Staly se součástí našeho „základního vzdělání“ a předpokládá se, že je zná každý. A tam, kde je poptávka, roste logicky i nabídka. Jenomže všechny ty bulvární informace jsou jako jídlo u pochybného pouličního stánku: člověk je s chutí slupne, ale pak je mu z nich špatně.

Co na to psychologové?

Přesto na tom, že nás tyto informace zajímají, není nic zvláštního. Svým způsobem je přirozené, že chceme odhalit to, co má zůstat tajemstvím. Lidé jsou odjakživa zvědaví. Ale proč je sbírání historek a drbů o hvězdách a hvězdičkách tak oblíbené? To proto, že si s příběhy slavných hrajeme jakousi pochybnou hru na morálku – čteme je a přitom srovnáváme jejich chování s naším. Znovu se utvrzujeme v tom, že ačkoli se jedná o osobnosti, které dobře vypadají, jsou slavné, mají peníze a úspěch, neznamená to nutně, že jsou šťastné.

Slouží nám jako taková berlička pro naše vlastní ego – na jejich základě je pak můžeme odsoudit nebo s nimi soucítit. Na druhou stranu existují i celebrity, které nemají (nebo se o tom alespoň neví) žádné vážné problémy a vyhýbají se skandálům. Média tak rozdělují svět slavných na černé a bílé, a tím kategorizují pohled na roli ženy v současné společnosti na soustavu protilehlých extrémů – buďto jste femme fatale, nebo šedá myš, pečující matka, nebo poběhlice a tak podobně. Takový pohled je ale příliš schematický a přinejmenším zavádějící.

Lindsay Lohan - Klasickým případem padlého anděla, který plní stránky všech bulvárních časopisů, je třiadvacetiletá herečka Lindsay Lohan, která debutovala jako dvanáctiletá ve filmu Past na rodiče. Pak ji proslavily snímky Protivný sprostý holky či Můj auťák Brouk, jenže v poslední době je o ní slyšet pouze v souvislosti s jejími sexuálními výstřelky, divokými večírky a litry vypitého alkoholu.

Čas dát si pauzu?

Je tedy něco špatného na tom, že média neúnavně sledují skandály Lindsay Lohan od jejích začátků coby mladé herečky až po ostřílenou večírkovou harcovnici opilou pod obraz na různých párty? V první řadě je určitě zarážející, že si tolik čtenářů libuje ve čtení zpráv o tom, jak se slavní topí ve svých soukromých problémech. Horší však je, že nás bulvár s naprostou samozřejmostí a bagatelizujícím způsobem informuje o věcech, které by pro každou z nás byly životní pohromou – závislost na drogách, poruchy příjmu potravy nebo zhroucení. Tím, že takové složité životní situace zlehčuje, dává nám, čtenářkám, zprávu, že to vlastně takové pohromy nejsou, a mnoho žen trpících podobnými problémy pak váhá s vyhledáním odborné pomoci až do chvíle, kdy se stávají naprosto neúnosnými.

Společnost, a zvláště média, se nám do jisté míry snaží vnucovat své postoje a názory. Bulvár neustále zuřivě předkládá zprávy o tom, že ta a ta herečka zhubla o jednu konfekční velikost a džíny jí teď opravdu seknou a že ta a ta zpěvačka je momentálně bez partnera. Mnohé čtenářky v těchto zprávách hledají vzorce, jak by se měly chovat, a ptají se: „Není čas shodit nějaké to kilčo?“ nebo „Neměla bych vyměnit přítele?“ Některé z nich pak tyto příklady následují v domnění, že budou šťastné, jenže konce často bývají naprosto opačné. Téměř určitě se nedá počítat s tím, že by bombardování zaručenými senzacemi o celebritách přestalo, daleko užitečnější je mít na paměti, že ve většině případů se jedná o situace, které jsou zveličené, překroucené a vytržené z kontextu. Jak se tedy vyhnout začarovanému kruhu konzumního hltání klípků o slavných? Úplně jednoduše – až vás začnou nafouklé senzace o padlých andělech otravovat, přestaňte je číst.

Ani muži nejsou žádní svatoušci:

Postoje médií k mužským celebritám v ožehavých situacích jsou, jak se zdá, úplně jiné. Podívejme se na několik příkladů.

Pete Wentz
V roce 2006 se na veřejnost dostaly fotografie tohoto zpěváka hudebního uskupení Fall Out Boy nahého. Situaci obrátil ve svůj prospěch a z fotek si udělal legraci ve videoklipu. Na druhé straně se ovšem něco podobného stalo i herečce Vanesse Hudgens – a výsledek? Skandál roku a veřejná omluva.

Pete Doherty
Více než hudba ho proslavily drogové skandály a fakt, že byl přítelem Kate Moss. Psalo se o něm sice dost, ale co je to ve srovnání s hysterií kolem drogových výstřelků jeho bývalé přítelkyně, které doslova naplnily stránky bulvárních novin, blogů a webových stránek o celebritách?

Jeremy Piven

O americkém herci se ví, že si libuje v divokých večírcích a pro ránu nikdy nejde daleko. Stejně jako Tara Reid, která se také dokáže poprat. Jaký je ale mezi nimi mediální rozdíl? Zatímco Jeremy mohl bez problémů moderovat televizní show, o Taře se mluví jako o chodící mlátičce.